Historie města Kadaň

Osídlení kadaňské kotliny, jejíž osou je životodárná Ohře, sahá do velmi dávné minulosti. Během staletí temného a neznámého dávnověku se zde střídala řada etnických skupin a rozličných kultur. Archeologické nálezy dosvědčují na Kadaňsku např. kulturu knovízskou (Úhošť 13. - 18. století př. Kr.), bylanskou, halštatskou (Úhošť, Kadaň - Jezerka, 7. - 6. století př. Kr.) a také kulturu laténskou, kterou k nám ve 4. století př. Kr. přinesly keltské kmeny. To potvrzuje i nález řecké černofigurální keramiky. Podle humanistické tradice, to měli být právě Keltové, kteří ve zdejších končinách založili proti sobě na březích Ohře osady nazývané „Kad“ a „An“, což se vykládalo jako "zářící oheň". Pojmenování, v němž rozeznáváme dnešní jméno města Kadaně, prý vzniklo tak, že si osady a hradiska v Poohří dávaly ohněm znamení. Jde však pouze o legendu. Po Keltech tu až do 6. století sídlily germánské kmeny, jež se pak promísily s přicházejícími Slovany.

Turistické zajímavosti

Hrad

Je připomínán již v roce 1289. Vznikl jako přemyslovský hrad se čtyřkřídlovou dispozicí, s obytným palácem nad řekou. Sloužil jako sídlo královského purkrabího - správce kadaňského kraje. Byl přestavován v polovině 15.století. Po jeho poboření v třicetiletých válkách v roce 1750 ho povolila Marie Terezie přestavět na kasárna. Hrad je v současnosti staticky zajištěn, má novou střechu a fasádu. Východní křídlo je využíváno pro městskou knihovnu s internetovou kavárnou a obřadní síň. Od září 2000 je v provozu galerie Josefa Lieslera. V další části hradu je umístěn dím s pečovatelskou službou.

Městské opevnění

Vzniklo po roce 1259 po prohlášení Kadaně městem královským. Dochované hradby uzavírající město jsou až z 2. pol. 14. stol., další pásy byly doplněny v pozdní gotice. Hradby měly 2-3 pásy a další hradební okruh opěvňující město i s předměstím, který se do dněšní doby nezachoval. Toto neobvykle silné opevnění bylo v průběhu 19. stol., při růstu města, z větší části zbouráno. V současnosti pokračují sanace dochovaných částí hradeb a v prostoru parkánu vznikly pěší vycházkové zóny.

Katova ulička

Tzv. "Katova ulička" vede z náměstí k fortně hradebního systému a ke katovně čp. 190, která je součástí hradeb. Ulička je dochovaná v gotickém zdivu s gotickými okenními otvory a s rozpínacími prampouchy. Fortna byla součástí nejstaršího hradebního pásu z poloviny 14. století.

Františkánský klášter

I když není zahrnut do souvislého území městské památkové rezervace, přesto stojí v čele všech kadaňských památek. Počátky kláštera jako nejstaršího poutního místa 14-ti svatých pomocníků v českých zemích jsou opředeny legendou. Kdysi prý na jeho místě stálo městské popraviště, na němž měl být oběšen jakýsi šlechtic, jenž se spikl proti panovníkovi. Když jej odváděli na popravu, litoval svého činu a prosil skze svaté pomocníky, své patrony, Boha o odpuštění. Nejen, že ho dosáhl, ale zázrakem byl také zachován při životě. Visel na šibenici tři dni a tři noci, ale nezemřel. V reakci na takový zázrak jej kadanští radní osvobodili, nařídili přeložit popraviště na opačný konec města a na místě zázraku vystavěli kapli čtrnácti sv.pomocníků.

Radniční věž

Radnice, fungovala jako sídlo městské samosprávy od poloviny 14. století. Její budova, bývalá trojlodní tržnice, je situována na roh náměstí a jedné z hlavních ulic. Pro potřeby radnice ji upravili po požáru roku 1362. V přízemí se dochoval gotický klenutý prostor využívaný dnes jako galerie Josefa Lieslera. Obě fasády radniční budovy, do náměstí i do ulice, mají barokní podobu z 18. století s pozdějšími doplňky. Dominantou radnice je bezesporu 53,7 metrí vysoká (gotická) věž. Její hlavní část vznikla před rokem 1402, kdy se poprvé zmiňuje arkýřová kaple zdobící dodnes první věžní patro. Na počátku 16. století věž upravil a dostavěl Petr Hündt. Z této stavební fáze pocházejí kamenné artefakty, ochoz a cihelná helmice opatřená na hranách terakotovými kraby. Stavitel umístil na věžní ochoz svůj originálně pojednaný autogram – sochu psa.